Tak se pomalu ale jistě blížím do finiše svojí připravy na maturitu. Začala jsem nový okruh a sice literaturu. Jde to pomalu, ale jistě. Nikdy se mi neučilo líp, jako v noci. Nejvíc si zapamatuju právě v tomhle čase. Dopuju se cukrem a vážně mi to pomáhá. Za chvíli se na to vrhnu zase. Počítám, že do půlnoci budu mít ještě co dělat. Nakonec budu doufat, že si aspoň na něco vzpomenu. Jsem na sebe hrdá, že jsem to dotáhla až sem a že, sic pozdě, něco dělám a snažím se. Doufám, že v pondělí už si budu moct říct, že to mám všechno za sebou.