Jak jste jistě z nadpisu pochopili, dnešní článek se bude opět týkat maturity. Ode dneška je to přesně za týden a já si užívám posledního volna. Právě dokončuju jede maturitní okruh, dnes už jen opakuju a zítra se vrhnu na druhý předmět. Venku je docela hnusně, tak jsem ráda, že mě to neláká jít pryč. Je to zvláštní pocit, nebýt ve škole a učit se. A hlavně že za týden už bude po všem. O víkendu jsem tomu učení moc nedala, v sobotu jsem se tomu věnovala asi jen dvě hodiny díky Muzejní noci a včera jsem se na to dívala asi tak nějak podobně. Dnes nad tím sedím celý dopoledne, odpoledne musím do města a pak k tomu zase na chvíli sednu. Jsem se sebou docela spokojená, protože mi to leze do hlavy a snažím se to všechno pochopit a musím říct, že spousta věcí se dá logicky domyslet z hlavy, aspoň co se některých předmětů týče. Největší strach mám z češtiny, protože tam toho na mě čeká hodně. Ale stále jsem přesvědčená o tom, že pořád je lepší mít z češtiny trojku nebo čtyřku, než aby mě vyhodili z odborných předmětů. Toť moje verze a teorie k maturitě a teď trochu z optimističtějšího soudku- ani ne za měsíc mě čeká výlet do Itálie. No nevím, co si od toho mám slibovat. Vzhledem k tomu, že moje vztahy s kmotrem jsou teď mírně napjaté, nemůžu říct, že bych se tam nějak extra těšila, ale zase z toho nejsem úplně zklamaná. Když jsem s ním, tak cítím, že to není ono, že jsme si cizí, je to zvláštní pocit. nejhorší je, že si pořád říkám, že je to sice člověk, který je mi blízko, ale na druhou stranu mi není tak moc blízko, jako pár jiných lidí, takže mi to srdce nějak moc netrhá. Ale to se všechno asi vyřeší časem, nemá cenu si tím teď motat hlavu. Jinak se musím přiznat, včera v jedenáct večer jsem sežrala pytel bonbonů a teď mám z toho těžkou hlavu, já vím..to je ten stres